<< předchozí obrázek | Téma měsíce: Ilustrace k dílu Edgara Allana Poea | další obrázek >> |
...Náhle před sebou Frodo spatřil černou propast. Na konci sálu podlaha mizela a řítila se do neznámé hloubi. Vnějších dveří bylo možno dosáhnout jedině po křehkém můstku bez okraje a bez zábradlí. Klenul se nad propastí jako ohnutá pružina zdéli padesáti stop...
...Natáhl jsem ruku a zachvěl jsem se děsem, neboť jsem zjistil, že jsem upadl těsně na okraj kruhové jámy, jejíž rozměry jsem ovšem zatím nemohl odhadnout. Šmátral jsem po zdi hned pod roubením jámy a podařilo se mi vydrolit malý úlomek; ten jsem pak hodil do prohlubně. Po mnoho vteřin jsem slyšel, jak při pádu naráží o stěny propasti; konečně se ozvalo duté žbluňknutí a po něm zvučné ozvěny...
Co když se jedná o tutéž propast, akorát o několik věků později, kdy již pozůstatky trpasličího Můstku, zničeného soubojem Gandalfa s balrogem, vzaly dávno za své? Proč by ne?
(dneska byl fakt hegeš den, už chápu, co znamená nestíhat... nakonec vyfoceno rozbitým mobilem)
2.6.2017 15:34